Nákupy na 750 let dědiny

„Zdar chlapi. Tak co jedeme nakupovat?“ Jasně. Tak vy jeďtě traktorem a my pojedeme autem. Řekne starosta hasičů Petr. „Tak kdo jede se mnou?“ Já. A já taky. Do kabiny vlezou Lojza s Buenem. Najedu na hlavní cestu a valím do města. Zastavíme přímo před východem z Kauflandu. Vylezeme ven, nastrkáme pětikoruny do vozíku. Petr mám všem da bankovku s Masarykem a útokem na Kaufland. Karle ty k brambůrkám. Vemte tak 4 koše. Tak ostře říznu zatáčku k bramborový lupínkům. „Bueno které bereme.“ Tady ty bohemia chips. Chytne celou krabucu do těch jeho lopat a začne to sypat do košiků. Až sou oba košíky vrchem plné tak valíme k pokladně. Zaplatíme a ven ze dveří k traktoru. Na vlečce stojí Lojza. Začneme mu je házet nahoru a on je rube až na kraj. Za chvilinku se přiřítí Pepa s krabicama chlastu. Tak vylezu nahoru a začnu skládat krabice k přednímu čelu. Ještě že je to tak velký návěs. Pochvaluje si Lojza. Když už je tam 10 krabic rudovy pálenky, 8 krabic fernetu a něco málo zelené a mnoha dalších druhu které ani pořádně neznám začnou navážet nakrájený chleba. Petr mi ho háže na horu a ja ho dávál Lojzovi a on je „skládá“ na zem. Pro špekáčky se stavíme v masně. Tady to mají moc drahé. Kolem furt chodí nechápaví lidé a hledí nám na fůru. Lojza je zeřve. Co kurva neviděli ste nikdy nákupy na oslavy? V tom přifrčí Bedřich s plným košíkem papírových tácků. Nahážeme to na ten chleba a brambůrky. Za ním jede hned Bueno s kelímkama. „To máš málo řeknu mu.“ A začnu to futrovat na návěs. Tak se rychle otočí a valí pro další. Petr přijede s košíkem plným hořtice. A hned za ním Pavel s košíkem kečupu. Lojza se na ty dva košíky podívá a řekne. To je málo. Návěs už je do třetiny plný. Nahážeme na něj poslední věci. Zavřu zadní čelo, zatáhnu plachtu a valíme do masny. Petr jel autem před nama tak nechal otevřít bránu. V jedu do závodu a zacůvám k rampě tam už stojí masňáci s paleťákama a na nich kuřata, klobáse, makrely, párky a 4 selátka. Přeložíme to z těch palet na vlečku a tradá k hospodě. Tam už stojí Kozlík a za ním 20 padesátek. „No Franto nevím jestli to bude stačit.“ Řeknu hospodskému. Musí víc vám jich nedám. Z čeho bych pak točil. Tak to chlapi začnou skládat nahoru na vůz. Zavřu čelo a už jedeme pod Hrázku kde se celá akce bude konat. Už nás tam čeká asi 30 lidí a začnou to nosit do budky z kama se bude prodávat.

 

Tím to ale nekončí pokračováni bude až se mi bude chtít a to samotnou oslavou.