Divoké prasátko

 

„Ahoj ahoj.“ Nazdar nazdar. „Kde sou všichni?“ Radši se ani neptaj. Schovali Pepíkovi auto a on je fčil chce . „Majů dělat a né zmýšlat hovadiny. Kam mu ho zase schovali?“ Do seníku. To eště de. Chodí za ním a furt. Zima, zima,eště nezačalo ani mrznůt. Přiblížil se k seníku. Přihořívá, přihořívá tak Pepík zebral vidle, vylezl na seno, začal odhazovat a když s nima propíchl střechu zařvali hoří a utekli. No teď si hrajou na schovávanou. „A už někoho našel?“ Nee. „Dobře mu tak. Ale Franto, včilej je sežeň, měli bysme vyjet.“ Radek tu není. „Vím. Šel platit pokutu. Na nádvoří se vyřítí červená škodovka s oranžovým doplňkem kolem prahů a podběhů. Bože co to je? „Hlavně že má černou izolepu na oknech.“ Vyleze Jožin a ještě jeden. Rochne dveřma až mu upadnou nárazníky. Kdo to je? „Já sem sním chodil na střední do školy. Nějaký kopecký.“ Jan Kopecký, ten závodník? „No do toho má toten daleko.“ „Koukám že sis koupil nové fáro. Něco ti upadlo.“ Detail. Nazdar. „No nazdar.“ Franta jide a kopne do prahů. Vysype se tak kilo rzi. A něco se ti z toho sype. To je v normě. „Co potřebuješ?“ Uděláme z toho konzervu. Dáme radlice na John Deery a bude. „Ty konzervo. Už ste nachystaní?“ No Enzo teď přijel, tak jo. „Někomu tady zvoní telefón. Franto to je tvůj, né?“ No je. „Co Michale, co teda potřebuješ?“ Nějaký motor toď do totoho. „Si zajeď tam dozadu, tam je jich minimálně 6. Nebude ale lepší než to totak látat, koupit nový vůz?“ Volali z pole. „Oni už najeli? Tak tu nestůj a jedeme. Ty si tu poradíš, že?“ A jak to teda bude? „No já půjdu na vyvážečku, Enzo a Jaryn jidou na romilku, Renek na lis a vy vozit.“ A já můžu do tvojí 160-tky? „Ach bože Franto. Neprobírali sme to včera?“ Já sem už měl něco v krvi a pak už si na nic nepamatuju. „Já už jedu.“ Sednu do Fastraka a valím na pole. Zrovna zajedu pod kombajny. Naplňá vyvážečku,  zdvihnu lauf a dojedu ke šroťáku. „Vy dvě gengala jak dlouho vám to bude trvat než to zprovozníte?“ Tak minutu. Po minutě čekání a hledění na to jak ti dva nesmyslně pobíhají. Už to je. „A tu kyselinu máte jak zapojenou.“ No vidíš. Jaryne strč tam to čerpadlo. Proč zase já? Šak to smrdí jak bolává noha. No právě proto. „Neremcaj a dělaj. Není čas. Jak to v to sedne tak budete špárat ve vyvážečce klockama.“ Tož to ne. Jarošu strč to tam. „Už najedu.“ Sednu, najedu, vysypu co se dá. Z Vysílačky se ozve zděšené. Kanec a jaký. „Kde si?“ Tady vzadu u mostka. Máš kulovnicu. „Jo.“ Ten má snad 5 metráků. „Vydrž už jedu.“ Já jen aby mi nenačechral Lexion. Vezmu do traktoru Jaryna. „Pojedeš vedle nás a když bude potřeba tak ti nasypem.“ Zařadím a rychle valím ke kombajnu. Vezmu flintu a rychle přeběhnu na kombajn. „Jožo jak to chceš udělat.“ Pojedu řádkem, ty budeš stát na rampě a picneš ho. „Franta má taky kulovnicu ať stojí na druhé straně  potlačíme ho řádkem. Řekni mu to.“ Sečeme řádek. Už ho vidíš? Tak 15 metrů před náma vylez. „A kam ho mám podle tebe trefit, do řiti? Tady sme na ale na hranici honiteb.“ Na to ser, já chcu guláš, trefili sme ho u nás a on doběhl až k nim. Střílej. Vezme vysílačku. Franto 6 řádek od kraje. Ale tref se. Prase doběhne až na úvratník a Franta ho picne. Jožin v kombajnu. Tož co je proč nechce třeba padnout na zem? Prase přeběhne potok a na druhé straně se svalí a je. No proto. Ale jak ho dostaneme přes potok. „To je mi jedno já sem rád že nepřeběhlo do té druhé kukuřice.“ Zavolej na farmu ať někdo vezme Manitou. Vytáhne rameno a je u něho, jak snadné. Kde   to vykucháme? „U nás v garáži.“ Ale kožu si beru já, já ho viděl. „Jestli ti to stojí zato to nechat vyčinit.“ Tož už volej. Ať už se zítra vaří guláš. „Kuchat se bude až večer.“ Próč?? Teď. „Dneska se musí udělat dva vaky.“ Dojedu s vyvážečkou k romillce. A Jožin s kombajnem za mnou. „Co ty tu děláš.“ Pamatujete si jak to bylo loni když sme dělali pro Ratiboř? Aniž by čekal na odpověď začne vyprávět. Já sem jel s Lexionem a viděl sem prase. To ještě nebyly vysílačky. Jezdil tu ten Musafo. Ti co neznají, má tak metr 50. Sem mu to řekl. Odjel  vysypat Tatru a vrátil se sekyrkou za páskem. Sem sekl a on přišel za mnou. A jak prý je velké to prase.  Jožin přitom ukáže míru tak 20 a 30 cm. A vzal sekyrku do ruky. Já sem roztáhl ruky co sem nejvíc dokázal. A roztáhne ruky na maximum. Musafo schoval sekyrku za pásek a se zděšením v očích zaběhnul zase zpátky do Tatrovky. Do té doby než sme to dodělali z ní nevylezl. No nesměj se to je pravda. Hochu tady zažiješ srandy. „On to nezná. Jardo ty si tu teprve měsíc, že? Tak pozor tady na Jožina. On si polovinu vymýšlá.“ Co kecáš, skoro všechno. „Promiň sem tě podcenil. Ale Musafa poznáš. Pozítří jedeme mlátiti do Jablůnky.