O Pepíkoví a o nové sekretářce

Stojím v kanceláři u okna a rozhlížím se po dvoře. Sakra tam se něco pohlo. Řeknu si pro sebe a nevěnuju tomu pozornost. Naráz kouknu trochu líp a vzadu od kravína se plíží tři lidi. Kryjí se vedle dopravníku a zdi od kravína. Jeden nese v ruce basu s nářadím. Šak jo sou to naši tří výtržníci. Viktor, Zdeňa a. Šak je to Fanouš. Vyběhnu ven a přidám se k nim. „Co mu chcete udělat s vozem?“ Zeptám se. „Přehodíme mu káble na svíčkách.“ Fanouš fikaňe otevře zadní čelo. „Pusť mě. Něco vám ukážu. Bude to 100% fungovat a bude to mít i efekt.“ A začnu se tiše smát. Vyšroubuju nástavec hadice podtlaku. Vezmu svíčák a vytáhnu jednu svíčku. Našroubuju ju na místo podtlaku. Vezmu kábl z 3válce a zapojím na svíčku zbývající sundám. Fanouš zavře zadní dekl a deme do kanclu a čekáme až Pepík pojede domů. Dneska má jet brzo. Už už už ide. Kde máš kameru. „V šuplíku hned vedle skříňky se zbraněmi.“ Tam není. „Tak na stole ne?“ Jo mám ju. „Prosím tě dej to sem třepou se ti ruce. Kdo ví co si zase dělal.“ Ale přikrčte se ať nás není tolik moc vidět. Hned by mu to bylo divné. Pepík zkoumavě obejde škodovku a s divem že dnes se nic nestalo sedne dovnitř spokojeně se připoutá, zasune klíček do zapalování a pootočí. Zatáhne sytič a potočí klíček do polohy start. Karburátor udělá obohacenou směs a zapalovací svíčka co by ve funkci předzapalovače zažehne směs ještě před tím než dojde ke kompresi ve válcích. Dojde k mohutné explozi. Zadní dekl je vymrštěn nahoru, ze zadního čela to vyrve obě lampy a prostředkem proletí kus sacího potrubí. Ty vole. Máš to. Máš to? Máš to! Zeptají se všichni tři. „Mám to.“ Řeknu vítězoslavně. Máto. Máme to. Stoupnou si do okna. Máme to. Začnou řvát na Pepíka, ukazovat mu prostředníčky a kdoví co ještě a pořvávat sprosté slova. Ten vezme do ruky kus zadní lampy a hodí ji po nich do okna. Já mezitím sednu k PC, připojím kameru a stáhnu video. Zkounu ho a zavolám chlapy. Než dojdou, vezmou to kolem dveří, které zamknou. Kdyby to Pepíka náhodou napadlo a šel nás zmlátit. Koukáme na to, chlámeme se a naráz někdo zaklepe na dveře. Přiběhnou ke dveřím a začnou sondovat kdo to je. Heslo. Řekni heslo. Kdo jsi.  Začne se ozývat ode dveří. Dojdu k oknu. Pepík si sbírá zbytky svého motoru. „Sakra kdo je za tyma dveřama?“ Zeptám se sám sebe. Hodím mu ven klíče od služební Nivy. „Hej blbouni otevřete ty dveře. Petr je venku.“ Se na sebe podívají a odemknou. Tam stojí krásná baba. Jen uvidím ty jejich udivené ksichty s úžasným výrazem. Fanouš ze sebe vykoktá. Přála by jste si, prosím? Dokonce i spisovně to vykoktá. Já sem tady na to místo té sekretářky. Viktorovi spadne huba až na zem. Někteří se musí mírně předklonit aby některé partie nebyly moc vidět. „Tak pojďte dál a posaďte se.“ Sednu si k sobě a začneme se vyptávat. Naráz se otevřou dveře a v nich Viktorova hlava a kývá nahoru a dolu jakože jo. Za ním se objevím ještě asi 7 dalších hlav. Fanouš to uzavře jeho nejoblíbenější větou. My se Vám ještě ozveme. „Ne. Slečna? Slečna kývne jako že je to správně. „Tak slečna je přijata. Kdy jste schopna nastoupit?“ Zítra? „Tak to je bezva.“ Dojdu ke dveřím. „Fanouši zajdi se slečnou za paní Mišunovou ať sepíše pracovní smlouvu. Rozloučím se s novou sekretářkou a otevřu dveře tři chlapi se vyvrátí dovnitř. „Tak chlapci nechte toho.“ Vyklidí dveře a ti dva odejdou. Začnou se mi radovat v kanceláři. „Tak ticho.“ Já sem ji viděl pod sukni, jak sme spadli. „Bože nechte toho ste jak malí. A navíc nemáte co dělat?“

 

 zpět