Není co 1

„Vy mě budete ták dlouho srát dokud tu ta baba nebude, co?“ Jo jo přesně tak. Co je na tom tak složitého napsat pár řádku do novin nebo na pracák. „Ukecali ste mě. Když muže mít Boss sekretářku tak i váš Fuhrer.“ No jo ale mosi to byt hezké a mladé a pokud možno bez chlapa. „A co by si ještě nechtěl. Né,  tak něco napíšeme. Jak mě na to přijdou, tak to tu Fanouš sám nezvládne a vy ste takoví, že mu nepomůžete. A když bude hezká tak sa aj rad podívám že?“ Ale to se jich z tadyma už vůbec nezbavíme. Podotkne Fanouš. „Hele Viktore ty to chceš ty si to napiš a pošli na úřad práce.“ Jo přesně tak my nevíme kde nám hlava stojí a ty nas ještě otravuješ. Řekne mu Franta. Prý hlavy stojí. No to je tak jediné, co vám může stát. S tou vaší ptačí chřipkou. „Hele di si to psát k vám nahoru a neruš nás tady.“ No jo počkej, na kdy ti to mám domluvit. Je pondělí tak asi za 14 dní ne?“ Fanouš na to kývne že jo. Tak já to zařídím. A vyběhne ze dveří nahoru k nim do kanclu na počítač. A co my budeme dělat? „Vzhledem k tomu že mě se nechce dělat nic tak nevím. Motor už mám dokreslený už jen stačí to zkusit dat na výrobu, ale počkáme si až bude nová dílna hotová.“ A tak ty přestavby rozjedeme ve velkém. „Ale nejradši bych dneska šel spát. Je škaredě.“ Dem za nima nahoru. Pojď. Vylezeme z kanceláře a deme přes cely dvůr nahoru k chlapom do kanclu. „Není co dělat že?“ No není. Řekne Pepa. „A nechtěli by stepozbíratten šrot co je vzadu za dílnou a odvézt to do šrotu? Ty staré ramena z erpéčka, kabiny ze škodovek, vraky pepíkových škodovek a kdoví co ještě?“ Já nemůžu, já tady píšu. Ozve se Viktor. A protože je toho dost, koupí se za to třeba obyčejná plazma ne?“ No a nebo už ta promítačka. „To je teď jedno. Odvezte to a kolik z toho bude, pak se domluvíme.“ Dopijem kafe a deme na to. „Fanouši jaký máme čas?“ Dobrý ale měli bychom jet. Kam jedete. Zeptá se zvědavě Jaryn. „Co sa staráš ty Jaryne.“ A ze smíchem vylezeme ven. Franta jen co zavře dveře hned je otevře. Strčí dovnitř hlavu. Lubošu jedeš s námi víš o tom že? Kam, co, proč. To je mi ale hned otázek. Převleč sa do normálního a pojedeš s nama. Luboš sa převleče, dojde za nama dolu k autu. Sedneme do auta a vyjedeme. „Tak Lubošu. Fanouš vezme ze servisu Big X a ty z tama vezmeš nový Fastrac a  Big Pack.“ A jaký je plán na senáže? „No skupina Fastraky a Jaguar jede na služby a my si bereme Big X, JD a Fendy a uděláme u nás a pak jedete na Odry.“ Všechno u nás my? „Jo, Cougar bude séct pro Mír a Fendy jedou u nás. Obě letadla, jeden skulovač a my.“ To je dobry plán. No uvidíme. Sem zvědavy na to jak budou ty 312tky jezdit s těma skulovačama. Tak mezi řečí poví Franta. A jamy zakládáme kde? Zeptá se Luboš. Komplet Lhotu a Podolí. Z Dušné budeme vozit přes Kačice do Podolí vrchem. Na to Fanouš. „No snad to bude stačit sena pojedeme až z otav. Teď to nevypadá na hice. Založíme všechno na senáž na podzim k tomu dáme siláž z 500 ha.“ A z bývalého Záhoranu chcete vozit kam. Řekne Luboš důležitou otázku. Na to sme zapomněli. „Ale tam toho zase tolik není.“ No není. Řekne pochybovačně Luboš. Tak Dušnou navezeme na Lhotu a Záhoran na Podolí. Ale na Dušnou budeme muset stáhnout asi dva návěsy. To je daleko a byly by moc velké prostoje.“ No nevím. Nechceš tam vzít oba pásáky a za ně točnice že by se přepřahaly návěsy za Volva? Tam nejsou velké přejezdy a bylo by to asi nejjednodušší. Dejme tomu oba pásáky a třeba jedna 8520 s točnicema. Naženeme tam dřevařské Volva a zbytek může jezdit pod 880tkou Jaguarem někde jinde když je toho tolik. „Tak by to mohlo taky být. Asi jo asi to tak uděláme. Ale aby to stíhali tlačit. Po chvilce mlčení. A co ta sekretářka. „Ještě ty mě s tím štvi.“ Tak hlavně aby byla pěkná. Pustím volant a začneme se ze srandy mlátit. Auto přejede do protisměru. Proti našemu Patrolu jede Felicije kombi a výstražně bliká. Pak začne i troubit. Chytnu volant a přejedu zpátky na svou půlku. Ty vole ty si nás málem zabil. „Ale prd. Tam za tou čárou neměla co dělat. Přejíždět plnou čáru se nesmí.“ A kurva kdo tu přejížděl plnou čáru. „No já sem tomu autu musel uhnout.“ Lubošu řekni jak to bylo. Luboš má záchvat smíchu. Vidíš? Ani nemůže hrůzou mluvit. Dyť ty si nás mohl zabít. Vyhrkne Fanouš vyděšeně. Ne, ne. Zastav. Zastav! Já se nenechám zabít.

 

 zpět