Ve službách 2

„Ahoj Jirko.“ Nazdar, tak jedeme. „Mě se ale vůbec nechce.“ Co se ti nechce. „Nic dělat. Sem z toho nějaký utahaný. Sem se ještě pořadně nevyspal.“ Vidíš to v noci běháš za babama a tak to dopada. „Jo to zrovna. Sem byl ještě séct louky.“ Ty si sekl v noci? „A ne? Když to nestíhají přes den. Uděláme ty Odry a pak si vezmu den volna a ten prochrápu. Pokud neusnu už dneska. Sme tu všeci? A rozhlednu se po okolí. Sme řekne Adolf. „Tak nasedat.“ Zavelím, vylezu do Jaguára, nastartuju a jedu do Oder. Tam čeká jejich ředitel a ten nás zavede až na pole. Zastavím a vylezu ven. Chlapi přijdou za mnou. Ředitel nám vysvětlí jak by si to představoval. A odjede. „Co to sou sakra za řádky.“ Du a kopnu do toho skuleneho řadku. „Čím to proboha dělali.“ Hraˇbama. Naběhly tetky z dědiny a už to jelo. Chlapi měli kose a valili. „Nedělej tady z toho středověk. Tady mají taky dobrou techniku.“ Jó??? A proč tady jak sme jeli jezdily CX? Vloží se do toho Jirka. Kdes je viděl? Tady tak 500 metru zpátky. Cos dělal, že si je neviděl. Měl sem telefon a ještě sem řídil tak nestíhám se dívat po okolí.“ Vidíš a to je chyba. „Na co tam máš tu vysílačku. Si měl říct. Nebudem se rozkecávat pojdeme hned.“ Hned? Ja myslel že si tak hodinku spočnem. „Petře sakra.“ Sednu do řezačky a jedeme. Otočím se na souvrati je tam výjezd na cestu. Naraz se Jaguár začne naklánět na bok. Tak zastavím a du se podívat co se děje. Obejdu stroj. Pravé přední kolo plně prázdné. „Do řiti. A je vydělané.“ To už vyleze i Petr z traktoru. „Tak teď si můžeš spočnout. Jen by mě zajímalo kde v neděli seženeme novou gumu. No nic zavolám předsedovi.“ Vezmu telefon a hned mu zavolám. On řekne že hned přijede. Mezitím jdeme pátrat co to kolo prorazilo. V trávě na tom výjezdu najdeme brány hrotamama nahoru. „To je nejlepší když tak jideš z hospody naprany.“ Tak my z hospody ožrali nechodíme přece. „To máš pravdu.“ Zkus zavolat Staňovi jestli by nesehnal takovou gumu. „Dneska nebude v práci a gumárnách taky nikdo nebude, aby mu to řekli.“ Zkus to třeba něco najde na internetu.  Tak zavolám tomu Staňovi. Že prý se mi podívá. Mezitím přijede ředitel. Ale to je nemile. Takový defekt. „O to ani tak nejde ale kdo tam dal ty brány.“ A sakra. To sou brány proti motokrosařům. Oni nám tady ořou pole a louky. Toto spolehlivě zabírá. „Funguje to opravdu bezvadně.“ Ne gumu vám samozřejmě zaplatíme. „Kde teď ale vezmu náhradní kolo. S tím u nás nepočítáme, že by mohl byt takový defekt. A navíc 900 má jinší kola než 890. A kdo tady má 900 a nejede s ní? A kdo by z nich to kolo půjčil.“ Rozkvět? „Ti mají 890. No nic tak se nepojede. Franta zitra uděla ten Ratiboř a najedeme sem. Zas by tu byla možnost ho vzít sem na noc.“ Tak to tak udělejte. „ Jo a bude každý den jezdit 70 km sem a tam. A Ratiboř přes noc nepojede.“ A kdyby sme tam šli jezdit my? „A to zaplatí kdo? Peťo nezmýšlej a řekni jim ať přijedou sem. Petr vleze dovnitř a řekne jim ať dojedou k nám. Přiletí jak když střelí. Co se děje proč stojíte? „Se podívej a uvidíš.“ A jejeje.  Co to. „Tady brány. No nic tak někdo z vás tu počká a někdo sem přijede s podvalníkem.  Já sednu a jedu se vyspat. Tak do tu počká?“ Tak třeba já. Řekne Jirka. Sednu Jirkovi do Fendu a valím dom sa vychrápat.

 zpět